Se svou vysokou věží je kostel dominantou Lysé. Jeho historie sahá do první poloviny 18. století, kdy byla stavba založená na architektonickém návrhu Františka Maxmiliána Kaňky.
Při příchodu návštěvníka upoutá, pro baroko netypická, ohradní zeď, kterou zdobí sochy světců, církevních otců, evangelistů a archandělů. Zahradní stavba pochází z roku 1741 a je dílem Anselma Martina Luraga. Zajímavostí je, že později dvorský stavitel a měšťan malostranský, Lurago, se vyučil právě u F. Kaňky. Strýc Scotti ho vyučil v pevnostním stavitelství. Pod jeho vedením se realizovaly mnohé úpravy Pražského hradu (1753 – 1765) dle vídeňských návrhů.
Kostel 31. července 1741 vysvětli biskup pražský, kanovník svitavský a probošt staroboleslavský v jedné osobě – hrabě Jan Rudolf Špork.
Presbytář kostela je klenutý dvěma kříovými poli bez Žeber. Hlavní oltář, s vyobrazeným křtem Kristav v Jordáně je umístěn ve východní části presbytáře. Zmíněný obraz je pravděpodobně dílem Brandlova žáka, Františka Adámka z Benátek. V presbytáři jsou ještě dva postranní oltáře – s obrazem Piety a s obrazem Srdce Páně.
Čtyři mohutné a bohatě zdobené pilastry nesou českou placku (barokní klenební kopule) kryjící chrámovou loď čtvercového půdorysu.
Zajímavostí také je, že dvě desítky let trvající stavba z počátku vázla pro nedostatek peněz. Částečným řešením situace bylo pozměnění projektové dokumentace – zkrácení budovy na západní straně o jedno okno. Tím se kostel výrazně odchyluje od architektonické barokní souměrnosti.
Nízko položené těžiště, stoupavost až 43% a vyrovnání sklonu až 16°. Pásový DINOlift 220XTC II umožní práci ve výšce až 22,1 metru. Provoz možný i na elektromotor (230V) – stroj vhodný do exteriéru i do interiéru.
DINOlift 220XTC II jsme doporučili pro revizi a opravu klempířských prvků budovy. Velkou výhodou byla zmíněná průjezdná šířka a nízká hmotnost, která zaručuje neponičení podkladového terénu.
Objevte více a rezervujte zde.